Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

3. 8. 2007

HistorieObrazek

Založení hasičského sboru-30. dubna 1907

 

1907

 – 21.září- Pan starosta zboru navrhuje, by lidová knihovna, která v počátcích jest, dána sboru dobrovolných hasičů, pak by přikoupeno pro sborovou stříkačku aspoň 50m hadic, jak bude mít sbor potřebných peněz.

         - 10. prosince-Pan starosta sboru navrhuje, aby občané zdejší byli požádáni, by na jaře postavili schráň   na stříkačku.

 

1908

1909

-Knihovna lidová (která až do dnešního dne nachází se ve škole vedena jsouc panem řídícím učitelem Janem Kopřivou, který si přeje by ze školy byla přenesena a byl zvolen jiný člen sboru knihovníkem) přenesena byla k příteli Janu Koubovi a on by se ujal knihovnictví. Přítel Kouba přijímá.

- dne 7. ledna pan řídící Jan Kopřiva starosta sboru vystupuje ze sboru a na jeho místo zvolen při mimořádné valné hromadě dne 11.1.1909 za starostu přítel Josef  Novák, rolník v Nedvědicích,který  volbu přijímá.

 

1910 

- místní sbor provedl požární poplach na budově č. 35p. Vac. Neškodného, voda brána návesního rybníka a upotřebeno 75m hadic.

-též  zřídil si sbor 16 pracovních čamar pro 16 činných mužů kteréž si sbor sám zapravil.

- téhož roku byla postavena hasičská schráň na které pracovali zedníci: Martin Frait, Jan Paták, a pak učedníci od Roubala po práci a nádeníci jsou každý ňáký den. Povozy též a dříví dal též každý ňáký kousek, že to dohromady stálo málo.

 

1911

- požár v Debrníku u p. Kluzaka o 8 mi mužích s velitelem v čele, při požáru upotřebeno bylo 75m hadic a 8m savic.

 

1912

- hasičská knihovnami 186 svazků poučných a zábavných a jest členy i obecenstvem hojně používaná. Knihovníkem popř. Jánu Koubovy zvolen př. V. Martinů.

 

1913

- Dne 7. července zúčastnil se sbor se stříkačkou o 12ti mužích požáru ve Vlastiboři, upotřebeno bylo 6m savic a 100m hadic.

 

1914

-jak ve všech světových dějinách tento rok bude zapsán černým písmem taktéž i zde nemohou jinak neb dne 26. července byla nařízena všeobecná mobilizace, pak další, takže naše sbory strašně trpěli, neb skorem všechno mužstvo bylo povoláno do zbraně, náš sbor, už má 7 činných členů na bojišti a další odchod ještě se čeká.

 

1915

-Hrozná vichřice, válečná bouří dále není hrubě týdne, aby nebyly povolány, nové a nové osoby na bojiště a jiné opět k odvodu, které dosáhli výše až do 52 let, tak totiž doma zůstanou než žen, děti a starci. Ze sboru našeho čítajícího 17 činných členů, bylo jich 12 povoláno do zbraně, nezůstal –li jsme doma, jenom my staří a totiž nejstarší.

 

1916

-V roce 16 nám padl jeden činný člen na Itálii, totiž Jan Kouba., budiž čest Jeho památce. Jak do krajnosti se válka vedla jest pozorovati  z  toho, že úřady rekvírují všechno co vůbec kov se nazývá, jako např., moždíře, paličky, tlakostroje hostinské a hromosvody, drát od nich, měděný z kostela vzali, 2 bubny, kotle, byly krásné měděné a jeden velký zvon, cínové svícny a ještě chtěly bráti z varhan píšťaly, zde je nechaly neb to nestálo za to,ale jinde u velkých varhan je vzaly co kdo mohl a co se dalo každý schoval neb co nebylo schováno to vzal.. Což o těch hrozných rekvisicích hovězího dobytka a obilí, za stanovenou cenu musel dobytče dáti obilí též, ale hůře bylo když  měl odvádět a nebylo to, kolikrát se již stalo, že musela žena obilí koupit za hodně vyšší cenu a za nižší cenu to musela odvést eráru.

 

1917

-v roce 1917 nám zemřel opět jeden činný člen v zajetí Ruském na úplavici, totiž př. Václav Neškodný. Ceny všeho hrozně stoupají do závratné výše.

 

1918

- SLAVNÝ ŘÍJEN  1918- Tenď bude na věčné časy památkou pro republiku československou, jejího zrození a odtržení se od Rakouska. Sen, který se nám vyplnil a po kterém jsme již tolik se t roků toužily, abychom se staly samostatnými jen nyní záleží na nás samotných, abychom co jsme tak těžce vydobyli a co nás stálo tolik obětí na životech si dovedli udržeti, bychom byly této nové osvobozené vlasti, všichni spokojeni a šťastni a to dokážeme, když se budeme řídit heslem, jenž má míti každý hasič a vůbec každý republikán, vždy před očima.“ BLIŽNÍMU K OCHRANĚ A VLASTI K OSLAVĚ „ a dle toho hesla též se řídí, jak bude blaho v naší republice¨, k čemuž voláme všichni na zdar.

 

1919

1920

1921

- požár v Rybově Lhotě dne 17. října, o 13 členech. Upotřebeno 75m hadic.

 

1922

-Při valných návrzích navrhuje, př. Václav Kouba by zvoleno bylo, 5ti členné komise pro postavení pomníku padlým vojínům, což se přijímá a zvoleni jsou: Václav Kouba, František Kouba, Ján Žalda, Jan Soukup, František Neškodný.Obrazek

 

1924

-sbor se přičinil, že zřízen byl památník padlím ve světové válce, který stál celkově 4405k, sbor věnoval 2772k, ostatní vynesla sbírka.

 Též se zúčastnil požáru v Soběslavi 4. října o 14 mužích.

 

1925

1926

1927

-požár v Rybově Lhotě 27 června o 15 ti členech. Pracovali lezci i stříkači, upotřebeno bylo 100m hadic.

 

1928

- Tohoto roku zúčastnil se sbor 2 požárů a sice 6. července v Radimově, lezci řídily proud vody, stříkačka byla postavena u rybníka, upotřebeno bylo 60m hadic. A 13. října ve Skalici o 19 ti členech, stříkačka byla postavena u rybníka, upotřebeno bylo 60m hadic.

 

1929

1930

-Tohoto roku koupil sbor spolu s obecním zastupitelstvem dvoukolovou stříkačku s převozem a 350m. hadic a se vším příslušenstvím za obnos 41 000k. Dne 31. srpna se sbor prvně s novou stříkačkou požáru ve Skalici, kde se dobře uplatnila a požár brzo zdolala, účast byla 19 mužů, podruhé téhož roku dne 17. listopadu v noci v Debrníku ku požáru stohu se zúčastnilo 14mužů.

 

1931-1934

1935

-Dne 6 března večer před narozeninami Pana Prezidenta Masaryka zapálil, sbor Masarykovu vatru, při níž byl člen Projev, československého hasičstva a Pan učitel Kouba František měl krásnou přednášku, načež, zahráli P. hudebníci národní hymnu, tím byla slavnost ukončena.

 V červnu opravil, sbor hasičské skladiště což si vyžádalo dosti značný náklad, přesto že každý člen pracoval dle možnosti bezplatně.

 

1936

- požáru se sbor účastnil v Rybově Lhotě

 

1937

- dotknul se nezapomenutelným způsobem celé Československé Republiky, neboť smutná správa došla14.září, že zemřel veliký člověk, génius národa, náš milovaný první President T.G.MASARYK OSVOBODITEL poroby, dárce svobody. Velikán, který kráčel přímými cestami. Nikdy nesklonil šíji. Když žil celý národ v srdci nosil. Když umřel, žije v srdci národa celého. Duch osvoboditelův nechť proniká naše hlavy i srdce. Budiž jméno Masaryk zaznamenáno zlatýma slovy v srdcích celého národa, na věčné časy. Dne 20 září v 7h večer byla sborem zažehnutá Vatra našemu zemřelému Prezidentu osvoboditeli T.G.Masaryka při niž promluvil P. řídící uč. Broukal tak dojemně, že mnohé oko zaslzelo, tak se loučila naše obec s tělem Pana Presidenta Masaryka, ale duch jeho zůstane na vždy s námi

 

1938

Letošní rok od začátku byl neklidný neboť nebylo dne klidu, stálé napětí, až konečně 24 září, kdy  včasných hodinách ranních byla vyvěšená mobilizační listina, která zněla: veškeré mužstvo do 40roku, všude hlučno, pláč a šum, bratři hasiči i ostatní sousedi, byli záhy připraveni, aby nastoupili vojenskou službu, hájili naší Vlast Československou republiku, vše v nadšení, které nebylo ani z poloviny roce 1914. Však hodně brzo nás všechny občany celé republiky přišlo překvapení na smrt nemilé, které znělo z Mnichovské dohody čtyř velmocí, kdy Anglie a Francie zradila naší Republiku a mi museli ??????? Německu. Těšínsko Polsku a část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Tím byla zrušená u nás v Čechách naše historická hranice, rána, která není k zahojení.

 

1939-1944

1945

Poslední valná hromada byla v roce 1941 neboť v době okupace brutalita Němců valné hromady zakázala.

 

1946

1947

-4. května odhalení pamětní desky našeho rodáka a hrdiny Josefa Žaldy, který položil život na barikádách v Praze za osvobození vlasti.